TEPLOVODNÍ PODLAHOVÉ VYTÁPĚNÍ – JAKÝ MATERIÁL JE VHODNÉ POUŽÍT?
Na stavebních veletrzích často slýcháme otázku, zda zvolit potrubí z materiálu PEX nebo PEX-AL-PEX. Samozřejmě záleží na tom, jaký systém teplovodního vytápění bude zvolen – například do suchých systémů doporučujeme metaloplastický kompozit PEX-AL-PEX, a naopak do mokrých systémů jednoznačně PEX. Je to dáno rozdílnou délkovou teplotní roztažností i rozdílnou konstrukcí obou materiálů.
V suchých systémech je menší délková změna trubky s hliníkem výhodou, protože při teplotních změnách hlukově neobtěžuje. Naopak v mokrých systémech se chová podstatně lépe termoelast PEX, ten své délkové změny vyrovnává rozšiřováním či zužováním vlastní stěny (tedy drobnou změnou průtočného profilu), aniž by to ovlivňovalo jeho pevnost či životnost. Obdobně se chovají i nesíťované termoplasty jako polybuten (PB) či polyethylen RT (PE-RT) s nižší odolností. Podobné chování vykazuje i gumová hadice, což potvrzují stále funkční podlahové systémy z doby socialismu.
Opomíjení fyzikálních zákonitostí aneb nikoli špatný materiál, pouze nevhodné použití
Přestože to je zcela běžná praxe u mnoha firem, důrazně varujeme před využíváním metaloplastických trubek (PEX-AL-PEX, PERT-AL-PERT či PERT-AL-PEX) k účelu přímého zalití do betonu nebo přímého zazdění do stěn. Materiál nebyl pro tyto účely konstruován a vlivem vnitřních sil vyvozených teplotní délkovou změnou (uvažovanou od teploty při ztuhnutí betonu až po nejvyšší teplotu v trubce) a pevným sevřením povrchu trubky vznikají trhliny kolmé na hliníkovou vložku. Vzhledem k tomu, že se jedná o pětivrstvý kompozit, stačí trhlině překonat jen 0,8 mm plastového materiálu, a pokud se dostane k hliníkové mezivrstvě voda, životnost trubky končí. Kompozitní stěna je rovněž namáhána nevhodně tak, že se při snaze o rozšíření stěny trubky (původně uvažované na obě strany) snaží rozlepit od sebe jednotlivé vrstvy kompozitu.
Žádný projektant by si nedovolil navrhnout (a také žádný kvalifikovaný stavební dozor by nepovolil) umístění metaloplastu do temperovaných konstrukcí, kdy se trubky zalévají spolu s ocelovou armaturou do železobetonových stěn. Není jasné kdo a kdy přišel na to, že beton podlahy na tuto trubku působí nějak jinak než beton temperovaných konstrukcí.
Způsobené škody mohou být v podlahách dokonce podstatně vyšší než u vlhké železobetonové stěny. Lokalizace poruchy podlahového topení je značně obtížná, protože se vlhkost může projevit v sousední místnosti (vlivem rozlití vody v izolačních vrstvách). Dobré firmy poskytují na PEX plnou garanci 25 let – tedy včetně úhrady případných škod. Dodavatelé PEX-AL-PEX často snižují záruku i na pouhých 5 let, anebo si pod zárukou 20 let představují zaslání nové trubky.
Montážní firmy by se měly důkladně seznámit se skutečným zněním poskytované garance výrobcem nebo prodejcem, a to včetně podmínek užití materiálu PEX-AL-PEX, a nebo se důkladně pojistit sami, protože škody při poruše podlahového topení v zabydleném domě se obvykle pohybují v řádu statisíců (s automatickým doplňováním vody, možná i milionů korun). Na trhu se totiž začínají objevovat trubky neznámého původu bez svařeného hliníku za neobvykle nízké ceny.
Porucha sváru špičkové trubky PEX-AL-PEX při teplotně-tlakových cyklických testech
